Archives
Categories
Archives
Estimated reading time: 17 minutes
Contact La Leche League International

Estimated reading time: 17 minutes


Jak často kojení doopravdy troskotá? čeština / články / Languages
Pamela Morrison, IBCLC, West Sussex, UK
Foto: Janet Fotheringham
Přeložila: Míša Laudicina Revidovala: Jana Vitáková

 

English

Představte si, že by vědci přišli na nový „lektvar snů“, jímž by se dalo nasytit každé novorozeně a jenž by dokázal poskytnout imunitu miminkům kdekoliv na světě. Představte si také, že by tento produkt byl kdekoliv snadno dostupný a nebylo by jej třeba skladovat ani nikam dovážet. Představte si, že by matkám pomáhal v plánování rodičovství a dokázal by snížit riziko onemocnění rakovinou… A pak si také představte, že by ho svět odmítl používat…  Tento scénář, bohužel, není fikcí. Tímto „lektvarem snů“ je mateřské mléko. Máme ho všichni k dispozici od samého narození, avšak nepoužíváme ho. UNICEF, 1991.

Když se mě při mém prvním těhotenství přátelé a příznivci ptali, jak budu krmit své dítě, odpovídala jsem: „Zkusím ho kojit.“ Navzdory všem očekáváním má nemluvňátka rostla a prospívala krmena výlučně mateřským mlékem, včetně dvojčat, která se nám narodila na den přesně po pěti letech od narození našeho prvního syna.

Budu-li moci…
Proč jsem si myslela, že se může stát, že kojení nepůjde?

Výzkumy dokazují, že matky s nižším sebevědomím s větší pravděpodobností přestanou kojit záhy [1]. „Mám málo mléka je nejčastější důvod, který mladé maminky uvádějí, když přestanou kojit [2].  A následující ego-oslabující informace je typickým příkladem toho, co novorodiče slýchají:

„I přesto že jsou odborníci utvrzeni v tom, že mateřské mléko je pro miminka tou nejlepší nutriční volbou, je možné, že některé ženy nebudou moci kojit. Pro mnohé z nich se rozhodnutí: kojit či dávat formuli1 zakládá na osobní potřebě komfortu, životním stylu a specifických zdravotních situacích. Pro ty matky, které nemohou kojit nebo se rozhodnou nekojit, je formule zdravou alternativou. Formule poskytuje miminkům živiny, které potřebují, aby dobře rostla a prospívala [3]. “

Náklady nekojení

Vzhledem k výzkumům, které máme dnes k dispozici a které u dětí krmených formulí dokazují vyšší riziko úmrtnosti, alergií, nemocí i patologií v pozdějším věku, je neakceptovatelné, že jen 1 % britských miminek je výlučně kojeno tak, jak se v celosvětovém měřítku doporučuje [4]2. Takto vysoký neúspěch kojení má i své ekonomické náklady. Pokud by se 90 % amerických rodin řídilo doporučením výlučně kojit během prvních šesti měsíců, tak by zdravotnický systém Spojených států ušetřil 13 miliard dolarů ročně a ušetřilo by se 911 lidských životů [5].

V roce 2013 jedna analýza nákladů na léčbu nemocí matek spojených s neoptimálním kojením zjistila, že pokud by 90 % matek kojilo po dobu jednoho roku po každém porodu, tak by to ve srovnání se současnou situací ušetřilo 17,4 miliard amerických dolarů spojených s předčasnými úmrtími a 733,7 milionů dolarů spojených s náklady na přímou péči a 126,1 milionů dolarů spojených s náklady na nepřímou péči u následujících onemocnění: rakovina prsu, premenopauzová rakovina vaječníků, hypertenze, cukrovka 2. typu, infarkt myokardu.

Ve Spojeném království provedl UNICEF studii publikovanou v roce 2012 [7], která zjišťovala, jak by zvýšení procenta kojených miminek mohlo ušetřit peníze zlepšením zdravotního stavu populace. Ze studie vyplývá, že i mírné zvýšení kojení dokáže snížit počet pacientů přijatých do nemocnic či počet návštěv obvodních lékařů o desítky tisíc,  a to jen v případě pěti nejběžnějších dětských onemocnění. Pro britský systém zdravotní péče to znamená úspory ve výši 40 milionů liber.

V lednu 2016 celosvětová kampaň na podporu kojení odborného časopisu Lancet přinesla doposud nejrozsáhlejší výzkum o účincích kojení. Pokud by se v celosvětovém měřítku více kojilo, bylo by možno předejít asi 800 000 dětských úmrtí a 20 000 úmrtí žen na rakovinu prsu. Nekojení stojí světovou ekonomiku každý rok zhruba 302 miliard amerických dolarů [7a].

Ve své knize The Problem with Breastfeeding: a personal reflection [8] autor James Akre píše, že všechny matky milují své děti a chtějí pro ně to nejlepší, ale kojení je záležitostí celé společnosti. Proslulá věta „Ke kojení je zapotřebí celá vesnice.“ zůstává platnou kdekoliv na světě. Akre tvrdí, že pokud by irské matky (které kojí nejméně na světě – 45 % [9]) žily ve Švédsku, kde kojí velká většina matek, tak by také ony kojily.

Co je normální?

Z globálního hlediska je kojení normální, protože pouze 8 % dětí se rodí v zemích, kde je výživa lahví kulturní normou [10], a je tudíž možné popsat tento způsob výživy slovy „tradiční škodlivá praktika menšiny“, jak to zmiňuje i tzv. Innocenti Declaration [11]. V životních kontextech, kde matky novorozeňat mají přístup pouze k omezeným zdrojům, se nepředpokládá, že by ohledně výživy nemluvňat měly nějakou volbu. Nekojit by znamenalo vystavit zdravotním rizikům vlastní dítě a ohrozit jeho život. Některá přesvědčení a tabu daná kulturně zajišťují, aby matky nadále kojily. Kojení je často vyobrazováno s až zbožnou úctou. Je nejen povinností a privilegiem, ale také výrazem sexuální věrnosti. Porozením dětí a péčí o ně se postavení ženy posouvá výše po společenském žebříčku. Kojením svých dětí žena dokazuje manželovi, rodině a přátelům, že je dobrou manželkou a matkou.

5 % všech matek?

Tak jak často kojení doopravdy troskotá?

V sofistikovaných, emancipovaných společnostech globalizovaného Západu a Severu se odborníci domnívají, že pouze 5 % matek není schopno produkovat dostatek mléka, aby plně nakrmily své děti u prsu. Vědeckými autoritami, které příležitostně uváděly tento údaj, jsou např. Dana Rafaelová [12] v roce 1955 a Marianne Neifertová [13] v roce 1983. Přehled odborné literatury však nepotvrzuje, že by existoval primární výzkum, o který by bylo možno tyto údaje opřít, či výzkumy, které by tyto údaje potvrzovaly. Paní Betty Craseová, laktační poradkyně organizace La Leche League a bývalá ředitelka jejího Střediska pro informace o kojení (Center for Breastfeeding Information), vyčerpávajícím způsobem zdokumentovala historii tohoto pětiprocentního údaje zpět do roku 1938, kdy byl zmíněn doktorem J. C. Spencem na výročním zasedání Britského lékařského sdružení v Plymouthu. Betty Craseová zjistila, že od té doby byl údaj pouze citován řetězovou reakcí. Výzkumníci a publicisté z 80. a 90. let jednoduše citovali Neifertovou. Craseová z toho usoudila, že kdykoliv je uveden nějaký číselný údaj, vytváří to zdání, že je za ním výzkum. V tomto případě však číslo žádným výzkumem podloženo nebylo, bylo jen uvedeno lékařem na prestižním zasedání v oblasti medicíny. Od té doby údaj 5 % žil svým vlastním životem [15].

Ve skutečnosti nám fyziologie laktogeneze (tvorby mateřského mléka) nabízí mnohá ujištění. Již na počátku těhotenství hormony, včetně progesteronu, vylučované placentou, tj. fetální tkání, působí proliferaci mléčných buněk v matčiných prsech. Tímto způsobem se miminko podílí na přípravě svého budoucího zdroje potravy po svém příchodu na svět a prsy jsou připraveny tvořit mléko kdykoliv od ukončeného 16. týdne těhotenství.

Před porodem progesteron působí jako brzda tvorby mléka. Poté je to právě prudký pokles hladiny progesteronu, následující po vyloučení placenty, díky jemuž prsy začnou tvořit velké množství mléka.

Použij to, nebo o to přijdeš

Mezi čtvrtým a devátým dnem po porodu prsy vyprodukují 400 až 750ml mléka denně bez ohledu na to, zda matka kojí či nikoliv. Častá a důkladná drenáž mléka z prsů je základním mechanismem, jenž udržuje tvorbu mléka. Toto je nejkritičtější chvíle v matčině cestě po mléčné dráze. Pokud mléko nebude odváděno, speciální mléčné bílkoviny signalizují mléčným buňkám, že mají výrobu mléka zpomalit. Přetrvávající nalití prsů může mít zásadní dopad na tvorbu mléka již během pouhých čtyř dní. Tímto způsobem si příroda zařídila, aby nedocházelo k plýtvání. Proto je důležité, aby matky novorozeňat věděly o principu „Použij to, nebo o to přijdeš“.

Pokud je miminko spavé anebo není schopno se dobře přisát a účinně odvádět mléko z prsu nebo pokud jsou prsy z jakéhokoliv důvodu příliš nalité, potřebují matky rychlou a kompetentní asistenci, aby mohlo být přebytečné mléko z prsů odvedeno a tvorba mléka se tím neblokovala. Je-li miminko narozené předčasně nebo příliš nemocné, než aby mohlo samo sát, může se matka naučit, jak mléko odstřikovat a svému miminku je dávat, dokud nebude schopno sát samo.

Během své praxe profesionální laktační poradkyně (IBCLC) jsem zdokumentovala, že pouze jedno promile novorodiček nemá vůbec žádné mléko. Takovému závěru předcházelo jednak pečlivé posouzení a vyloučení možných příčin vedoucích ke snížení či zpoždění tvorby mléka, jakými jsou problémy se štítnou žlázou, poporodní krvácení, zůstatky placenty v děloze, jednak provádění těch nejúčinnějších a ověřených technik kojení. Pro matky, které si přejí kojit, je takové zjištění srdcervoucí. Naštěstí je to opravdu velmi, velmi vzácné.

Je mnohem běžnější, že matky dostanou zastaralé informace a neadekvátní pomoc a nakonec uvěří tomu, že jako mnoho jejich přítelkyň s podobnými špatnými zkušenostmi, ani ony nemůžou kojit.

Rozhodnutí, zda kojit, či nekojit

Ve vysoce rozvinutých společnostech, kde je formule snadno dostupná a společností akceptovaná, kde je hodnota mateřského mléka zlehčována a snižována, kde je čistá pitná voda a kde je snadno dostupná lékařská péče schopná léčit většinu infekčních onemocnění, jimž může být miminko vyživované formulí vystaveno, mohou být matky, které zápasí s kojením, vystaveny silnému tlaku k přechodu na umělou výživu ze strany rodiny, příbuzných, přítelkyň, nebo dokonce špatně informovaných poskytovatelů zdravotní péče. Často si tyto matky vytvářejí obranné mechanismy a místo toho, aby se konfrontovaly s neúspěchem nebo si přiznaly, že byly dezinformovány a neměly dostatečnou podporu, hledají logické důvody k obhájení svého rozhodnutí nekojit.

Rostoucí počet článků, webových stránek sociálních sítí, blogů, knih a videí na podporu matčiny volby krmit miminko formulí nám podává svědectví o hořkosti, zklamání a síle negativních pocitů způsobených neúspěchem v kojení [16], [17], [18], [19], [20].

Tato hořkost a rozčarování jsou někdy namířeny proti zastáncům kojení  a ti jsou pak označováni jako „fanatici“, „laktivisti“, „nacisti kojení“ či „prstapo“. Důsledkem toho bývá propagace kojení často silně stigmatizována a spojena s reálnými obavami ze vzbuzování pocitů viny v matkách. Mnohé laktační poradkyně se v rozpacích snaží odůvodnit výživu formulí tím, že obhajují matčino právo na tělesnou integritu.

Matky mohou být pevně přesvědčeny o tom, že když jsou s kojením v nesnázích, je jejich emoční pohoda důležitější než zdraví jejich dítěte.

„Soustředíme-li se plně na to, co je „nejlepší pro miminko“, nedoceňujeme matky a jejich fyzickou a emoční pohodu. Já jsem se cítila šťastnější, více v pohodě a méně vystresovaná, když jsem staršího syna začala vyživovat formulí. Je pro mě důležité to přiznat, i když se kvůli tomu střetávám s kritikou. Byla jsem šťastnější. A to bylo pro mé děti určitě  to nejlepší.“ [21]

Pro mě bezstarostná výživa formulí znamená to, že vím, že jsem udělala nejlepší volbu pro mou rodinu, pro mé dítě a pro sebe samu. Bezstarostná neznamená nutně, že mi to není líto, že nemám pocity viny, že necítím vztek a hořkost. Znamená to pro mě, že se nebojím své volby, protože vím, že je bezpečná, a vím, že to tak bylo správně.“ [22]

Světová zdravotnická organizace uvádí, že: „Naprostá většina matek může a měla by kojit, stejně tak jako naprostá většina miminek může a měla by být kojena. Pouze ve zcela výjimečných případech může být matčino mléko považováno za nevhodné pro její dítě [23] – při většině zdravotních problémů, ať už na straně matky či dítěte, by mělo kojení pokračovat. Přijatelných zdravotních důvodů, kvůli kterým by dítě nemělo mateřské mléko dostávat, je velmi málo [24].

Přijatelné zdravotní důvody na straně dítěte:

  • galaktosémie
  • nemoc javorového sirupu
  • fenylketonurie

Přijatelné zdravotní důvody na straně matky:

  • virus HIV, pokud matka nedostává antiretrovirální léky a pokud není výživa formulí považována za bezpečnou
  • nemoci ohrožující na životě, např. sepse
  • virus herpes simplex typu 1 na prsu do doby vyléčení
  • pokud matka užívá psychofarmakologická sedativa, léky proti epilepsii, opioidy, radioaktivní jód 131, topicky používaný jód, cytotoxickou chemoterapii“

Jako zkušená laktační poradkyně vím velmi dobře, že v případech, kdy kojení nebylo správně nastartováno a matce se včas nedostalo adekvátní podpory, přikrmování může miminku zachránit život a zabezpečit mu dostatek výživy. Pokud není k dispozici mateřské mléko dárkyně či mateřské mléko z mléčné banky, je nutno použít dočasně formuli, než se matce podaří navýšit a stabilizovat tvorbu mléka. Stává se velmi zřídka, že miminko potřebuje formuli po mnoho měsíců. Většinou je možné přijít na to, kde je zakopán pes, identifikovat řetězec událostí, který vedl ke ztroskotání kojení, a použít strategie a techniky ke zvýšení tvorby mléka a postupnému odbourání problému. Někdy nemůže být miminko kojeno přímo, avšak i v takových případech mu může být mateřské mléko úspěšně podáváno jinými způsoby po řadu týdnů, měsíců i let.

Volba a schopnost

Je důležité rozlišovat mezi možností volby a schopností: je zřejmé, že pokud mají matky k dispozici správné a přesné informace a promptní a kompetentní pomoc, pokud ji potřebují, 99,9 % z nich bude tvořit dostatek mléka pro své děti. Zároveň je zcela zásadní poskytnout citlivou péči těm málo matkám, které nejsou fyzicky schopny kojit. V těch případech, kdy se jedná o nedostatečnou tvorbu mléka následkem nesprávného postupu při kojení, mohou matky kojící pouze částečně i přesto zajistit:

  • všechny emoční přednosti kojení tím, že u miminka podporují sání pro utěšení, kdykoliv o to miminko požádá, a tím, že budou podávat mateřské mléko a jeho náhražky u prsu pomocí cévky.
  • veškerou imunologickou obranu: je-li množství mléka malé, jako je tomu u mleziva či při odstavování, protilátky se koncentrují právě v tomto malém množství.
  • částečnou výživu: je-li tvorba mléka příliš nízká, může být nutné přikrmovat miminko jeho náhražkou, aby mu byl zajištěn dostatek výživy. I částečně kojené miminko však dostává enzymy mateřského mléka, hormony, mastné kyseliny, bílkoviny a cukry, které nemůže dostat z žádného jiného zdroje. I pouhých 50 ml mateřského mléka denně je pro miminko velkým přínosem.

Čí práva?

Právo ženy na vyživování formulí se v literatuře o lidských právech těžko dohledává. Avšak Úmluva o právech dítěte Organizace spojených národů, která představuje doposud nejsrozumitelnější vyjádření o dětských právech [27], [28], uznává, že každé dítě má právo se těšit nejlepšímu možnému zdraví a že v popředí všech politik a akcí ovlivňujících vývoj, zdraví a přežití dětí musí stát nejlepší zájem dítěte. Je konkrétně uvedeno, že všechny složky společnosti mají být informovány o výhodách kojení.

Co je třeba

Ukončím článek tvrzením, že kojení je naučené chování.

Mladé dívky a novorodičky potřebují dostávat:

  • jasné sdělení, že kojení stojí za to, protože hodnota jejich mléka je pro jejich děti nenahraditelná
  • dostatečnou pomoc a informace, které zajistí úspěšnost kojení, tzn. to, že jejich miminko bude prospívat, a
  • národní politiku na podporu práva pracujících matek kojit

Mělo by být považováno za národní skandál, pokud systém zdravotní péče nedokáže vybavit poskytovatele zdravotní péče znalostmi a kompetencemi potřebnými k tomu, aby dokázali novorodičky motivovat ke kojení, pomoci jim při jeho zahajování a jeho udržování.

Rovněž matky samotné jsou zodpovědné za vyhledání pomoci, pokud se dostanou do nesnází. Vyhledávání slov „breastfeeding help“ na Googlu přineslo 55 milionů odkazů za méně než půl vteřiny4. Odborná pomoc je dosažitelná stisknutím počítačové klávesy, včetně, hovoříme-li o Anglii, telefonních čísel na pomocné linky organizací podporujících kojení, jako jsou La Leche League, a odkazů na více než 400 certifikovaných laktačních poradkyň (IBCLC).

V neposlední řadě je schopnost uživit miminko u prsu, zajistit mu pohodu, pocit blaha a dobré zdraví jedním z největších darů života. Já jsem měla velké štěstí, že se mi dostalo pomoci, kterou jsem potřebovala, když jsem kojila nejprve svého prvorozeného syna a poté naše dvojčata. Nedokážu si představit tu ztrátu, kdybych tuto úžasnou zkušenost nezažila.

1/ Formuli se lidově říká také „umělé mléko“. Odborníci se tomuto výrazu vyhýbají, aby se nevytvářela představa, že je formule s mateřským mlékem srovntelná.

2/ V ČR bylo v roce 2009 plně kojeno 48,8 % dětí ve věku šesti týdnů, 34,7 % ve věku třech měsíců a 17,8 % ve věku šesti měsíců. Podíl dětí plně kojených při propouštění z nemocnice byl 87,62 % v nemocnicích certifikovaných BFH a 85,41 % v necertifikovaných nemocnicích. Pro podrobnější údaje viz. Průvodce kojení Iny May Gaskinové.

3/ IBCLC (International Board Certified Lactation Consultant) jsou profesionální laktační poradkyně či poradci certifikovaní mezinárodní komisí.

4/ Na www.google.cz při zadání „pomoc při kojení“ obdržíme 6060 odkazů za 30 vteřin.

Bibliografie a zdroje v angličtině

[1] Blyth, R., Creedy, D., Dennis, C., Moyle, W., Pratt, J., and De Vries, S. Effect of maternal confidence on breastfeeding duration: an application of breastfeeding self-efficacy theory. Birth 2002;29(4):278-84.

[2] Li, R., Fein S., Chen, J., Grummer-Strawn, L. Why Mothers Stop Breastfeeding: Mothers’ Self-reported Reasons for Stopping During the First Year, Pediatrics 2008;122;S69, DOI: 10.1542/peds.2008-1315i.

[3] Kids Health, accessed  November 22, 2015.

[4] Grummer-Strawn, L. & Rollins, N. World Health Organization, Summarising the health effects of breastfeeding. Acta Paed 2015;104:1-2, November 2015 and subsequent special issue.

[5] Bartick, M. & Reinhold, A. The burden of suboptimal breastfeeding in the United States: a pediatric cost analysis. Pediatrics 2010;125(5):e1048-56 doi: 10.1542/peds.2009-1616. Epub 2010 Apr 5.

[6] Bartick, M., Stuebe, A., Schwarz E., Luongo, C., Reinhold, A,, Foster, E. Cost analysis of maternal disease associated with suboptimal breastfeeding, Obstetrics & Gynecology 2013;122(1):111-119, doi:10.1097/AOG.0b013e318297a047.

[7] Renfrew, M. et al. Preventing disease and saving resources: the potential contribution of increasing breastfeeding rates in the UK UNICEF UK October 2012.

[7a] Victora, C. et al. Breastfeeding in the 21st century: epidemiology, mechanisms, and lifelong effect The Lancet 30 January 2016; 387 (10017): 475-490.

[8] Akre, J. The Problem with Breastfeeding: a personal reflection, Hale Publishing 2006.

And see: WHO , Akre J, editor: Infant Feeding, the Physiological Basis, Bulletin of the World Health Organization, 1989 Supplement to Vol 67.

[9] The Journal.ie National Breastfeeding Week: Irish breastfeeding rates below European neighbours, Oct 1, 2012.

[10] UNICEF 2003. Statistical Tables: Economic and Social Statistics on the Countries and Territories of the World with Particular Reference to Children’s Wellbeing, calculated births in industrialised nations as percentage of world births, figures for 2003.

[11] UNICEF 1990, Innocenti Declaration.

[12] Rafael, D. The Tender Gift: Breastfeeding, Knopf Doubleday Publishing Group,  September 12, 1955.

[13] Neville, M. & Niefert, M. Lactation: Physiology, Nutrition and Breast-Feeding, Plenum Press 1983.

[14] Spence, J. The Decline of Breastfeeding, (a discussion in the Section of Diseases of Children at the Annual Meeting of the British Medical Association, Plymouth) British Medical Journal, Oct 8, 1938:729-733 (accessed  October 5, 2015).

[15] Marian Tompson, LLLI Founder, Personal Communication with Betty Crase shared with the author on October 29, 2012.

[16] Jung, C. Overselling Breastfeeding, Op-ed piece in New York Times, October 16, 2015.

[17] Barston, S. Bottled Up: How the Way We Feed Babies Has Come to Define Motherhood, and Why It Shouldn’t, University of California Press, October 2012. 

[18] Stoller, D. A father’s perspective on the Similac ad, The Badass Breastfeeder, (accessed November 23, 2015).

[19] Wallace, K. Similac commercial is a hit. Judgy moms and dads face off in hit ad. January 28, 2015, CNN.

[20] Fearless Formula Feeder Facebook page.

[21] Kristina Wright. 8 Reasons to Formula Feed Your Baby, July 10, 2015. 

[22] Fearless Formula Feeder Facebook page meme, accessed November 23, 2015. 

[23] WHO 2003 Global Strategy for Infant and Young Child Feeding, clause 18, page 10. 

[24] WHO 2009, Acceptable medical reasons for use of breast milk substitutes. 

[25] Goldman, A., Garza, C. et al. Immunologic factors in human milk during the second year of lactation. Act Paediatr. Scand. 1983, 72, 461-2.

[26] Pietersen, B. et al. Quantitative determination of immunoglobulins, lysozyme and certain electrolytes in breastmilk during the entire period of lactation during a 24-hour period and in milk from the individual mammary gland. Act Paediatr. Scand. 1975, 64, 709-717.

[27] UN (1989) Convention of the Rights of the Child. Adopted and opened for signature, ratification and accession by General Assembly resolution 44/25 of 20 November 1989; entry into force 2 September 1990, in accordance with article 49. 

[28] UN Convention on the Rights of the Child, General comment No. 15 (2013) on the right of the child to the enjoyment of the highest attainable standard of health (art. 24)* April 2013. 

Bibliografie a zdroje v češtině a slovenštině

Gaskinová I. M., Průvodce kojením, 2011, Argo

Webové stránky Laktační ligy www.kojeni.cz

Webové stránky ve slovenštině www.mamila.sk

Webové stránky La Leche Legue, bohužel již delší dobu neaktualizované:

www.rodina.cz/LLL/

Pamela-Morrison-ibclc-breastfeedingtodayPamela Morrison je matkou tří dospělých synů, všichni byli kojeni – prvorozený i dvojčata. Stala se poradkyní mezinárodní organizace La Leche League v Zimbabwe a poté jako první v zemi obdržela certifikát IBCLC. V Zimbabwe vykonávala svou praxi do roku 2003. V současnosti žije v Anglii, nadále s nadšením pomáhá maminkám, které si v obtížných situacích přejí zvýšit tvorbu mléka, např. matkám, které usilují o indukovanou laktaci či relaktaci pro jejich adoptované, náhradní matkou porozené nebo nemocné děti, a nebo matkám, jejichž děti pomalu přibývají na váze a špatně se vyvíjejí.


Leave a Reply

Your email address will not be published.